Úvod
- Hlavní stránka

Prosiměřice
- Historie a zajímavosti
- Publikace o Prosiměřicích
- Prosiměřicko na mapě

Vlastivědné zajímavosti
- Znojemsko
- Regionální WWW
- Osobnosti regionu
- Prosiměřické okolí
- Architektonické památky
- Příroda v okolí Prosiměřic

Cestopisy
- Novinky
- Nabídka cestopisů

Evropa
- Albánie
- Gruzie
- Chorvatsko
- Makedonie
- Portugalsko
- Řecko
- ©panělsko

Asie
- Izrael
- Mongolsko
- Uzbekistán
- Vietnam

Afrika
- Egypt


Počítadlo návątěv
pocitadlo
 

Geologické poměry Prosiměřic a jeho blízkého okolí


V rámci regionu patří širší okolí Prosiměřic z geologického hlediska ke karpatské předhlubni. Písčitojílové sedimenty dosahují mocnosti více jak 100 m, například geologickým vrtem u nedalekých Stošíkovic se zjistila mocnost 170 m. V těchto sedimentech je zahloubena sníženina kolem řeky Jevišovky a potoka Křepičky. Tato sníženina je vyplněná nejmladšími písčitohlinitými sedimenty a říčními štěrkopísky. Nejrozšířenější pokryv je na povrchu jsou spraše s černozemním horizontem. Pod spraší jsou místy uloženy polohy štěrkopískových teras se zbytky rezavých půd typu fereto z velmi teplých období pleistocénu. Podobné poměry jsou i směrem k Práčím, Lechovicím a Banticím. V katastru Prosiměřic nevystupují na povrch žádné horniny kristalinika Českého masivu.

Z vyvřelinových masivů vystupuje v našem blízkém okolí k povrchu dyjský masiv který je tvořený žulami a granodiotity u Kyjovic a zejména mezi Žeroticemi, Horními Dunajovicemi a v oblasti lesního komplexu Purkrábka u Těšetic. Jsou to především biotitické žuly a žíly křemenných dioritů. Nacházejí se tu i slídnaté ruly s granátem almandinem a bítešská orthorula se světlými zrnky živců. Nejstaršími (oligocén až eggenburg) ve stratigraficky nejnižší pozici ležícími sedimenty jsou tzv. žerotické vrstvy (podle obce Žerotice – 2 km od Prosiměřic) složené z nevytříděných valounů a úlomků hornin krystalinika a pestře zbarvených jílových zvětralin a prachovců. Jsou to sladkovodní sedimenty.

Zalesněné území kolem potoka Únanovky leží na rozhraní tělesa dyjského masivu a oblasti sedimentů karpatské předhlubně. Ve sníženině podél Únanovky přitékající do Těšetic, jsou uloženy nejmladší písčitohlinité povodňové usazeniny. Na povrchu jsou nejrozšířenější několik metrů mocné spraše se vzácnými a unikátními nálezy rondelového sídliště z období mladší doby kamenné (nad přehradou za Těšeticemi-Kyjovice-Sutny). Pod spraší se nachází prachové jíly, písky eggenburg-ottnangské sedimentace.

(poznámka: pro lepší orientaci je potřebné se podívat na „Prosiměřicko na mapě“ na další stránce. Text podle materiálů J.Šmerdy)

©lapák © 2005