Geologické poměry Prosiměřic a jeho blízkého okolí

Z vyvřelinových masivů vystupuje v našem blízkém okolí k povrchu dyjský masiv který je tvořený žulami a granodiotity u Kyjovic a zejména mezi Žeroticemi, Horními Dunajovicemi a v oblasti lesního komplexu Purkrábka u Těšetic. Jsou to především biotitické žuly a žíly křemenných dioritů. Nacházejí se tu i slídnaté ruly s granátem almandinem a bítešská orthorula se světlými zrnky živců. Nejstaršími (oligocén až eggenburg) ve stratigraficky nejnižší pozici ležícími sedimenty jsou tzv. žerotické vrstvy (podle obce Žerotice – 2 km od Prosiměřic) složené z nevytříděných valounů a úlomků hornin krystalinika a pestře zbarvených jílových zvětralin a prachovců. Jsou to sladkovodní sedimenty.

Zalesněné území kolem potoka Únanovky leží na rozhraní tělesa dyjského masivu a oblasti sedimentů karpatské předhlubně. Ve sníženině podél Únanovky přitékající do Těšetic, jsou uloženy nejmladší písčitohlinité povodňové usazeniny. Na povrchu jsou nejrozšířenější několik metrů mocné spraše se vzácnými a unikátními nálezy rondelového sídliště z období mladší doby kamenné (nad přehradou za Těšeticemi-Kyjovice-Sutny). Pod spraší se nachází prachové jíly, písky eggenburg-ottnangské sedimentace.

(poznámka: pro lepší orientaci je potřebné se podívat na „Prosiměřicko na mapě“ na další stránce. Text podle materiálů J.Šmerdy)